Alter DELENA 1.kapitola

KAPITOLA 1. --- Jak to asi všechno začalo

A přišel ten den, ten první školní den po dlouhé, možná až příliš dlouhé pauze kdy jsem oplakávala rodiče. Ach moji rodiče, jak ti mi chybí. Je to naprosté šílenství, když si vzpomenu na ten poslední den s nimi. Byla jsem hrozně sobecká, měla jsem jít na naši páteční rodinou večeři ale prostě ne, naše milá Elena musí jít na tu party pohádat se se Stefanem a samozřejmě se s ním rozejít, protože už mě tenhle „vztah“ nebavil, protože se tomu opravdu vztah říct nedalo, je to prostě a jenom můj kamarád, se kterým jsem se začala bavit jako první, když přešel z jiné školy a mám ho "ráda". Po té hádce, rozchodu a vůbec po celém tohle dramatu, jako vždy zavolám mámě a tátovy  kteří pro mě, bohužel jako vždy okamžitě dojedou  se stane ta strašná věc. Jenom na to myslím jsem na tom zase špatně jako před třemi měsíci. Dobře tak to dořeknu, potom co jsem nasedla do auta a všechno pověděla mámě, jako vždy vjíždíme na most Wickery což není vůbec neobvyklé, cesta jinudy nevede, se to odehrálo. Ta strašlivá havárie. Sjeli jsme z mostu a to poslední co mi otec řekl „milujeme tě“ a po té už mám tmu, nic jiného. Pamatuji si, když jsem se probudila v nemocnici na všech těch přístrojích a seděla u mě Jenna a Jeremy a oznamovali mi, že oba rodiče při autonehodě zemřeli. Já jsem se „bohužel“ zázrakem zachránila nikdo neví jak ani proč prostě jsem najednou ležela na břehu jezera jen promrzlá a v bezvědomí, někdo neznámí přivolal pomoc a já díky němu zůstala naživu. Chci toho člověka najít a poděkovat, ale je tu jeden problém a to ten, že si nepamatuji kdo to byl ani jak mě dostal z vody, když pásy nešli odepnout a dveře otevřít. Jo prostě Gilbertová má štěstí, jaká ironie, já ta smolařka a někdo záhadný jí zachrání. Jediná dobrá věc, no jestli se to tak dá nazvat je, že jsem tam někoho potkala, zrovna když jsem se rozešla se Stefanem. Byl zvláštní a dost pohledný, opravdu se mi líbil, sladký úsměv, který byl od ucha k uchu a při pohledu na něj by roztál i ten nejnabručenější člověk . Ten úsměv jsem si jednoduše zamilovala. Byl tajuplný a to mám ráda, je to něco jiného než všichni předešlí kluci co jsem potkala, vyspělí ale zároveň šibal. Řekl mi Katherin, to bylo zvláštní nikdo v okolí se tak nejmenuje, jenom ta Ktherin o které mluvil dřív Stefan, ale určitě není možné aby ji znal nějaký cizinec, vždyť to byla Stefanova bývala přítelkyně a nikomu ji nepředstavil, protože nikoho nemá, ale kdo ví, Stefan sirád vymýšlí a neříká mi pravdu, musela jsem to skončit. Ale co, je mi to jedno hlavně, že jsme se potkali mi dva, ta Katherine nemá šanci. Promiň „Kath“ :P. objevil se z čista jasna a hned mi zamotal celou hlavu. Snažila jsem se mu nekoukat na tu vypracovanou hruď ale „Upps“, slovo které jsem se rozhodla používat, prostě jsem nevydržela nekoukat na to úžasné tělo. A co teprve ty oči.. „OOO“! další nový výraz, ano ty oči byli naprostá třešíňka na tom celém vzhledu toho zvláštního cizince, měl je jako studánku naprosto mě ohromovali, byli modro-šedé, naprosto úžasné. A když mi ten pan Úžasný řekl co si myslí, že od života očekávám jsem zjistila, že má do posledního detailu úplnou pravdu. Tak zaprvé, Láska co mě naprosto pohltí-True, dále chceš vášeň a dobrodružství a možná i trochu nebezpečí. Ano naprostá pravda, prostě se na mě podíval a bylo to jako kdyby mě znal roky. Ale je to další problém, absolutně nevím jak se jmenuje.