Alter DELENA 6.kapitola

KAPITOLA 6---Udělala jsem to, já ho políbila

Polibek byl dlouhý a on mi ho samozřejmě oplatil a jak, začali se mi podlamovat kolena a on to cítil, odtáhl se chytil mě kolem pasu usmál se a začal mě líbat znovu. Líbilo se mi to. Bylo to naprosto úžasné a omamující, ta jeho vůně. Myslela jsem , že je to jen sen a potom mi řekl:

„Musíš jít domů.“

„Já ale nechci.“ Usmála jsem se.

„Půjdu s tebou.“

„To je rozhodně lepší představa.“ Znovu jsem ho políbila. Vzal mě do náručí a za pár okamžiků jsme stáli před mým domem.

„To bylo zvláštní.“

„Tohle je normální, aspoň pro mě.“ Znovu se usmál. Šli jsme ke dveřím, já otevřela a on se zarazil a potom řekl:

„Já dovnitř nemůžu.“

„Co myslíš tím, že nemůžeš?“

„Nejsem pozvaný, musíš mě pozvat dovnitř, jinak se tam nedostanu.“ Zašklebil se.

„Pane Damone Salvatore, račte vstoupit do mého domu.“

„Děkuji.“

„Ahoj Eleno, vítám tě, tedy VÁS, doma.“ Zdůraznila „VÁS“

„Ahoj Jenno, tohle je Damon Salvatore.“

„Salvatore?“ Zakuckala se za tím jménem.

„Ahoj jsem Damon, Stefanův, očividně nikdy nemíněný bratr, nerad mě zmiňuje, vlastně o mě nikde nikdy nemluví, asi se za mě stydí.“

„Ahoj jsem Jenna dnes tu můžeš zůstat, pokud chce Elena, je to její dům.“

„Díky Jenno.“  Odešli jsme nahoru do mého pokoje.

„To bylo zvláštní.“

„Nebylo asi se jí líbím.“ Mrkl na mě a okamžitě stál hned přede mnou.

„Na to si musím začít zvykat.“

„To bys měla má drahá.“ A znovu mě políbil.

„Chci ti říct ještě jednu věc, Katherine jsem naprosto miloval, ale chci, abys věděla, že nejsi žádná její náhrada, když jsem tě viděl tu první noc, byla jsi jako ona, ale tvoje chování, jsi úplně jiná než Katherine. Jsi mnohem lepší, jsi ochotná a milá, roztomilá, jsi přímo rozkošná.“ Přitáhl si mě.

„Jsem ráda, že mě jako její náhradu nebereš.“  A políbila jsem ho.

„Tohle se mi začíná moc líbit.“ A dál mě líbal, trvalo to snad hodiny a pak z ničeho nic, když jsem  mu chtěla sundat košili se odtáhl a řekl něžně: „ Slečno Gilbertová známe se teprve jeden den a vy my už sundáváte moji košili?“ Usmál se a najednou ležel na mé posteli.

„Ano pane Salvatore, to přesně jsem se snažila udělat.“ Zašeptala jsem mu a začala rozepínat košili po jedno knoflíčku. On mě dál líbal a začal mi sundávat tričko, došla jsem ke kalhotům, on k těm mým, najednou byli pryč moje i ty jeho, a já ležela přímo pod ním.

„Tohle se tetičce Jenně líbit nebude, slečno Gilbertová.“

„Co s tím provedeme, pane Salvatore?“ A byli jsme v penzionu na jeho obrovské posteli.

„Tohle je taky řešení. Ale nemyslím si, že když mě.. totiž nás neuvidí v mém pokoji, že se jí to bude líbit víc.“

„Brzy ráno se tam vrátím.“ Ráno? Tohle bude dlouhá, hodně dlouhá noc. A taky, že byla, dlouhá a naprosto úžasná stejně jako on.  Začal mi sundávat spodní prádlo, podprsenka dole, kalhotky dole, musíme to vyrovnat, boxerky na zemi. Jen se na mě podíval a usmál se. Začal mě líbat, nejdřív za uchem, krk, klíční kost, hrudník, a pokračoval dolů, a dolů, pořád šel níž, a já byla jako v jiném svět, dovoluji si říct, že jsem byla jako v rauši. Zasténala jsem. To se mu líbilo, myslím, že hodně.  Pak do mě pomalu vnikl a čekal až budu a pak si dovolil do té oázy radosti, do toho rauše vstoupit taky. Takhle to bylo několikrát za noc. Byla to ta nejlepší noc v mém životě. Nejlepší sex co jsem kdy zažila a byl s panem úžasným, není se čemu divit. Podívejte se na jeho tělo. Ráno jsme se probudili, no my vlastně ani nespali, já šla do sprchy a on šel rovnou za mnou.

„Kampak? Odcházíš ode mě tak brzy?“ Zasmál se.

„Copak bych ti někam utekla?“ a stál vedle mě a líbal mě na krku.

„Nemyslím si.“

„Já taky ne.“ A byla jsem tam kde včera. Kolena se mi chtěli podlomit, ale tentokrát jsem jim to nedovolila ani já ani on. Najednou jsem byla v jeho náručí a stáli jsme pod sprchou.

„Musíme toho nechat jít k tobě domů a potom do školy.“

„Pokud toho chceš nechat, měl bys mě takhle přestat škádlit.“

„Když ono to nejde.“ A dál mě líbal. A další sex, tentokrát ve sprše. Opravdu skvělé, naprosto úžasné. Pustil na nás sprchu, líbající jsme se  omyli, vylezli jsme ze sprchy a já se zarazila.

„Ups.“

„Ale no tak už zase?“ a políbil mě.

„Nemáme, oprava nemám žádné oblečení, kromě spodního prádla.“

„Chceš půjčit moji košili.“ Usmál se na mě tím svým pokřiveným úsměvem, dal mi košili a..

Další „ups“.

„Ups.!“

„Co se děje? Aha. Ups.“

„Co tady děláte?“

„Pokud se nepletu je to ještě napůl můj dům Stefane.“

„Co tu děláte spolu?“

„Co tak asi myslíš?“ Promluvila jsem.

„Myslím, že bys měl odejít, kazíš nám zatím, báječný den.“ Otočila jsem se, oblékla si Damonovu košili, chtili ho za ruku a řekla:

„Jdeme Damone?“

„Jistě má drahá.“ Vzal mě do náruče, pošeptal, „Rázná to se mi líbí, a báječný den, ano?“

„Samozřejmě, nebo si to snad nemyslíš?“ souhlasně mě políbil a už jsem jen cítila čerstvý vzduch na mích nohou.